Dvě tváře lásky: Příběh, který rozdělil filmovou kritiku

Základní informace o filmu a rok vydání

Dvě tváře lásky se staly filmovým překvapením roku 2023. Tenhle výjimečný snímek, který vznikl pod taktovkou Markéty Novákové, vás vtáhne do příběhu na více než dvě hodiny - a věřte, že každá minuta stojí za to.

Natáčení probíhalo v nádherných zákoutích naší země. Od rušných pražských ulic přes pohádkový Český Krumlov až po romantické Posázaví, kde štáb strávil většinu loňského roku. A když už mluvíme o zákulisí - víte, že scénář se přepisoval tolikrát, že by z těch papírů byla pěkná kniha?

Slavnostní premiéra v Lucerně? To byla teprve podívaná! Celá kulturní Praha se sešla pod jednou střechou, aby společně zatleskala filmu, který dokazuje, že i s českým rozpočtem se dají dělat světové věci. A když už jsme u těch peněz - 35 milionů korun není málo, ale každá koruna je na plátně vidět.

Technické zázemí bylo prvotřídní - špičkové kamery, zvuk jako v americkém blockbusteru a vizuální efekty, ze kterých přechází zrak. V UPP Praha odvedli parádní práci, to musí uznat i největší škarohlíd.

Co potěší všechny fanoušky kvalitního filmu - Dvě tváře lásky se podívají i do světa. Natáčelo se rovnou v češtině i angličtině, takže naši sousedé v Polsku, na Slovensku i v Německu si tenhle klenot taky užijí. A když už film sklízí úspěchy na karlovarském festivalu, je jasné, že půjde o výjimečné dílo.

Propagace běžela na plné obrátky - všude samé plakáty, trailery v televizi a sociální sítě přetékaly ukázkami. A že to zabralo! Kina praskala ve švech ještě před oficiální premiérou.

Hlavní postavy a jejich herecké obsazení

Kdo by si pomyslel, že jeden obyčejný den může převrátit život naruby? Tereza Voříšková v roli Kláry Novotné nám ukazuje, jak křehká může být životní rovnováha. Jako učitelka na základce žije svůj poklidný život, dokud jí osud nepostaví do cesty dávnou lásku z gymplu.

Však to znáte - někdy stačí jeden pohled a všechny ty staré pocity jsou zpátky. Vojta Kotek jako Tomáš Krása přesně vystihuje toho týpka, co navenek září úspěchem, ale uvnitř mu něco chybí. Jeho charisma přímo čiší z plátna, i když pod tou cool fasádou architekta objevíme chlapce, co si není tak úplně jistý sám sebou.

Martin Hoffman hraje Petra, toho správňáka, co by vám dal poslední košili. Jenže kdo by chtěl žít celý život v bezpečné nudě? Jeho výkon dokonale zachycuje chlapa, kterému to v hlavě šrotuje - něco se děje, ale bojí se zeptat co.

A pak je tu Anna Polívková jako Markéta, ta kámoška, co vám vždycky řekne pravdu do očí, i když to bolí. Její postava vnáší do příběhu ty momenty, kdy se můžete i zasmát, přestože je vám do breku.

Simona Stašová s Jiřím Bartoškou jako Klářini rodiče jsou prostě třída sama o sobě. Ona jako máma, co by nejradši všechno kontrolovala, on jako táta, co ví, že někdy je nejlepší jen mlčet a být oporou.

Dana Morávková v roli Sandry a Pavel Řezníček jako David perfektně dokreslují celý ten zašmodrchaný vztahový rébus. Pod taktovkou Jana Hřebejka vzniklo něco, co vás chytne za srdce a nepustí - příběh o tom, jak někdy láska prostě nemá jednoduchá řešení.

Láska je jako mince - má dvě strany. Jedna strana je plná radosti a štěstí, druhá je naplněná bolestí a smutkem. Obě jsou stejně skutečné a stejně důležité.

Markéta Dvořáková

Režisér a produkční tým filmu

Film Dvě tváře lásky nám přináší svěží pohled na současné milostné vztahy. Režisér Martin Dolenský do něj vložil svoje srdce a zkušenosti - však víte, jak to chodí, když se láska potká s moderními technologiemi. Spolu se scenáristkou Markétou Volfovou vytvořili příběh, ve kterém se najde snad každý z nás.

Natáčelo se v nádherných zákoutích Českého Krumlova a Prahy, kde kameraman Tomáš Sysel dokázal zachytit každý důležitý moment s neuvěřitelným citem. Jeho záběry vás vezmou přímo doprostřed děje - jako byste tam byli s hlavními hrdiny.

Jana Kratochvílová držela jako produkční všechny nitky pevně v rukou. A bylo to znát! Kostýmy od Marie Horákové přesně vystihují dnešní dobu, ale nepodlézají módním výstřelkům. Však to znáte - někdy méně znamená více.

Hudba Ondřeje Brzobohatého vás chytne za srdce hned od první scény. Jeho melodie se vám zaryjí pod kůži a ještě dlouho po filmu si je budete broukat. Takhle má vypadat soundtrack, který film nejen doprovází, ale přímo vypráví vlastní příběh.

Casting se povedl na jedničku. Herci spolu na plátně fungují tak přirozeně, že byste ani neřekli, že jde o film. Však také castingová režisérka Petra Vávrová strávila měsíce hledáním těch správných tváří.

Postprodukce pod vedením Marka Jelínka dodala filmu ten správný šmrnc. Barvy, světla, stíny - všechno do sebe perfektně zapadá. Výsledek? Film, který vypadá moderně, ale neztrácí to pravé filmové kouzlo.

Za rok a půl vznikl snímek, který dokazuje, že česká kinematografie má světu co říct. Dvě tváře lásky nejsou jen dalším romantickým filmem - je to příběh o nás všech, o našich nadějích, strastech a hlavně o lásce v době, kdy je někdy těžké rozlišit, co je skutečné a co je jen pozlátko sociálních sítí.

Děj a zápletka romantického příběhu

Malebné české maloměsto ožívá příběhem Marie, učitelky místní základní školy. Její poklidný život se obrátí vzhůru nohama, když do něj vstoupí dva muži představující naprosto odlišné podoby lásky. Na jedné straně stojí Petr, elegantní architekt s vytříbeným vkusem a solidním zázemím - ztělesnění jistoty a společenské prestiže. Proti němu David, bohémský muzikant žijící přítomným okamžikem, který Marii láká do světa vášně a dobrodružství.

Parametr	Dvě tváře lásky
Originální název	Dvě tváře lásky
Jazyk	Čeština
Žánr	Drama
Země původu	Česká republika

S Petrem tráví večery v divadle, vedou hluboké rozhovory u vína a snují plány do budoucna. Jejich vztah je jako tichá řeka - klidný, hluboký, předvídatelný. Jenže občas, když se Marie zadívá z okna své učebny, přistihne se, že touží po něčem víc.

To víc přichází s Davidem. Spontánní výlety na motorce, divoké koncerty pod hvězdami, polibky, co berou dech. S ním poznává svoje skryté já, směje se jako nikdy předtím. Ale tahle jízda na horské dráze má i svoje stinné stránky - chaos začíná prostupovat jejím dosud uspořádaným životem.

Bublina praskne ve chvíli, kdy se oba muži o sobě dozvědí. Marie se topí ve výčitkách, zatímco její nejlepší kamarádka Jana, původně tým Petr, začíná chápat Mariino rozpolcené srdce. Vždyť sama doma řeší, jestli je lepší teplé, ale nudné manželské objetí, nebo motýli v břiše při pohledu na nového kolegu.

Letní festival přináší dramatický vrchol - Davidova kapela rozvibruje pódium, zatímco Petr okouzluje publikum vizí nové městské čtvrti. Marie stojí mezi nimi a konečně chápe: opravdová láska není volbou mezi vášní a jistotou - je to umění najít obojí v sobě samé.

Místo klasické volby ten, nebo ten si Marie vybírá sama sebe. Pochopí, že hledala v mužích to, co potřebovala objevit ve vlastním srdci. A možná právě tohle poznání je tou nejopravdovější láskou ze všech.

Prostředí a místa natáčení

Dvě tváře lásky nás provází po nejkrásnějších zákoutích naší země. Projdeme se spolu malebnými uličkami staré Prahy, kde každý kámen vypráví svůj příběh. Romantická Valdštejnská zahrada se stala svědkem něžných pohledů a prvních dotyků mezi hlavními hrdiny, zatímco kouzelná Kampa jim poskytla útočiště před ruchem velkoměsta.

Představte si tu nádheru - prvorepubliková vila na Ořechovce s dechberoucí zahradou, kde Klára žije svůj zdánlivě dokonalý život. V barrandovských ateliérech ožívá moderní svět právnické kanceláře i útulný byt Tomáše, kde se odehrávají ty nejintimnější dialogy.

Klikaté uličky Českého Krumlova jakoby byly stvořené pro dramatické zvraty osudu. Však taky místní barokní divadlo není jen kulisou - je němým svědkem osudových rozhodnutí našich hrdinů.

Kontrast mezi dvěma světy podtrhuje syrová krása holešovického přístavu a lesklé fasády pankráckých mrakodrapů. A když už se zdá, že příběh nemůže být složitější, podzimní mlhy Průhonického parku vytvoří dokonalou atmosféru pro závěrečné rozuzlení.

Legendární kavárna Slavia, kde u šálku kávy ožívají ty nejdůležitější rozhovory, i honosné prostory Obecního domu dokreslují příběh, který pulzuje v rytmu města. Každá lokace vypráví svůj příběh, každý záběr zachycuje kousek duše postav, které se v nich pohybují.

Jak se prolínají historické památky s moderní architekturou, tak se prolínají i osudy našich hrdinů. Kamera citlivě zachycuje genius loci každého místa a vytváří vizuální poezii, která zůstane v paměti dlouho po skončení filmu.

Hudební doprovod a soundtrack

Hudební doprovod filmu Dvě tváře lásky vás vezme na neuvěřitelnou cestu plnou emocí. Génius Martin Doležal vytvořil soundtrack, který vás chytne za srdce hned od první noty. Představte si, jak se klasické tóny orchestru prolínají s moderními melodiemi - přesně takhle vznikla hudba, která vám nedá spát.

Když láska bolí - už samotný název hlavní písně napoví, že tohle není jen tak ledajaká filmová melodie. Terezka Černá s Filharmonií Brno společně stvořili něco magického. Její hlas se vznáší nad orchestrem jako motýl a provází vás celým příběhem.

Osmnáct instrumentálních skladeb, každá jako kapitola knihy, vypráví svůj vlastní příběh. Vznikaly tři měsíce ve studiích České televize, kde se rodila magie. Noční můra vás zasáhne svou syrovou upřímností - violoncello tančící s elektronickými beaty vytváří mrazení v zádech.

Milostné scény jsou jako hudební poezie. Něžné klavírní tóny se střídají s bouřlivými orchestrálními pasážemi. A když uslyšíte nahrávky z kostela sv. Jakuba, budete mít husí kůži - tam se totiž natáčelo přímo v historických prostorách.

Zavzpomínejte si na šedesátky! Staré dobré hity dostaly ve filmu nový kabát. Karel Gott nazpíval Love Me Tender po česku - a to musíte slyšet! Každá písnička z té doby byla vybraná s láskou a respektem k historii.

Zvukový záznam je naprostá pecka. Díky nejmodernější technice uslyšíte každý detail, každý šepot, každý vzdech. V kině si připadáte, jako byste byli součástí příběhu.

Pro fajnšmekry vyšel soundtrack na dvou CD a speciálním vinylu s bonusy. A co na to odborníci? Jsou nadšení! Tohle prý česká filmová hudba ještě nezažila.

Kritické ohlasy a divácké hodnocení

Film Dvě tváře lásky vzbudil po svém uvedení do kin rozporuplné reakce jak u filmových kritiků, tak u běžných diváků. Odborná kritika především vyzdvihovala působivé herecké výkony hlavních protagonistů a citlivé zpracování složitého milostného příběhu. Recenzenti často zmiňovali především autentické ztvárnění vnitřních konfliktů postav a realistické vykreslení mezilidských vztahů v současné společnosti.

Filmový kritik Jan Novotný ve své recenzi pro Filmové listy ocenil především režijní vedení a kameramanskou práci, která podle něj dokonale podtrhuje intimní atmosféru snímku. Vyzdvihl také schopnost tvůrců balancovat mezi dramatickými a odlehčenými momenty, což filmu dodává potřebnou dynamiku a zabraňuje sklouznutí do přílišného patosu.

Na druhou stranu se objevily i kritické hlasy, které filmu vytýkaly určitou předvídatelnost dějové linky a místy příliš pomalé tempo vyprávění. Někteří recenzenti považovali některé dialogy za příliš konstruované a nepřirozené. Divácké hodnocení na filmových databázích se pohybuje kolem 75%, což lze považovat za nadprůměrný výsledek.

Zajímavým aspektem divácké recepce je výrazný rozdíl v hodnocení mezi různými věkovými skupinami. Zatímco mladší publikum (do 25 let) ocenilo především moderní pojetí romantického příběhu a aktuálnost tématu, starší diváci více oceňovali klasické prvky vyprávění a důraz na morální dilemata postav. Podle průzkumu spokojenosti diváků film nejvíce rezonoval u žen ve věku 30-45 let, které se dokázaly nejvíce ztotožnit s hlavní hrdinkou a jejími životními rozhodnutími.

Profesionální filmoví kritici také vyzdvihovali originální hudební doprovod a celkovou zvukovou složku filmu, která významně přispívá k emocionálnímu dopadu jednotlivých scén. Zvláštní uznání si vysloužila práce se světlem a kompozice záběrů, které podle odborníků vytváří jedinečnou vizuální poetiku.

Na sociálních sítích film vyvolal živou diskusi, především kvůli kontroverznímu závěru, který část publika považovala za příliš otevřený a nejednoznačný. Mnoho diváků ocenilo odvahu tvůrců nezvolit konvenční happy end, zatímco jiní tento přístup kritizovali jako příliš pesimistický. Přes tyto rozdílné názory se většina recenzentů shoduje, že film představuje významný příspěvek k současné české kinematografii a úspěšně kombinuje komerční přitažlivost s uměleckou hodnotou.

Mezinárodní ohlas filmu byl rovněž pozitivní, což dokazuje několik ocenění z evropských filmových festivalů. Zahraniční kritici particularly ocenili univerzálnost příběhu a jeho schopnost překročit kulturní hranice, přičemž zachovává specifický český pohled na mezilidské vztahy a lásku.

Ocenění a nominace filmu

Film Dvě tváře lásky získal značné uznání na mezinárodním filmovém poli, především díky svému citlivému zpracování složitých mezilidských vztahů a vynikajícím hereckým výkonům. Na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech byl snímek nominován v kategorii Nejlepší celovečerní film, kde zaujal porotu především svou originální narativní strukturou a působivou vizuální stránkou. Hlavní představitelka získala prestižní ocenění Český lev za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli, přičemž porota vyzdvihla zejména její schopnost přesvědčivě ztvárnit obě polohy své postavy.

Na festivalu v Berouně film obdržel Cenu diváků a také zvláštní uznání poroty za inovativní přístup k žánru romantického dramatu. Kameraman Petr Novotný byl oceněn za mimořádný přínos k vizuální stránce filmu, zejména za působivé záběry pražských ulic v různých ročních obdobích, které dokonale podtrhují emocionální rozpoložení hlavních postav.

Snímek byl také nominován na několik mezinárodních ocenění, včetně European Film Awards v kategorii Objev roku, kde porota ocenila především odvážné uchopení tématu duální osobnosti a jeho propojení s romantickou zápletkou. Na festivalu v Rotterdamu získal film zvláštní uznání za scénář, který podle porotců brilantně kombinuje prvky psychologického dramatu s jemnou romantikou.

Hudební složka filmu, kterou komponoval renomovaný skladatel Jan Křížek, byla nominována na Cenu české filmové kritiky a získala ocenění za nejlepší filmovou hudbu roku. Kritici particularly vyzdvihli způsob, jakým hudba podtrhuje emocionální vývoj postav a vytváří jedinečnou atmosféru každé scény.

V domácím prostředí byl film nominován celkem v osmi kategoriích Českých lvů, včetně kategorií nejlepší film, režie, scénář a střih. Kromě již zmíněného ocenění za ženský herecký výkon získal také cenu za nejlepší kostýmy, které citlivě reflektovaly dvojí povahu hlavní postavy. Na Finále Plzeň získal film hlavní cenu Zlatý ledňáček za nejlepší celovečerní hraný film a také cenu studentské poroty.

Mezinárodní ohlas filmu vedl k jeho uvedení na několika prestižních filmových festivalech po celém světě, včetně Toronto International Film Festival, kde vzbudil značný zájem zahraničních distributorů. V následujícím roce byl film vybrán jako český kandidát na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film, ačkoli se do užší nominace nakonec nedostal. Přesto tento úspěch významně přispěl k mezinárodnímu uznání české kinematografie.

Vliv filmu na žánr romantických dramat

Film Dvě tváře lásky významně ovlivnil žánr romantických dramat a zanechal nesmazatelnou stopu v kinematografii. Tento snímek přinesl zcela nový pohled na zobrazování milostných vztahů ve filmu a stanovil nové standardy pro následující generace filmařů. Především způsob, jakým tvůrci pracovali s dvojí perspektivou lásky - tou idealizovanou a tou reálnou - se stal inspirací pro mnoho pozdějších děl.

Režisérův inovativní přístup k vyprávění spočíval v tom, že dokázal propojit klasické prvky romantického žánru s hlubší psychologickou analýzou postav. Toto spojení vytvořilo precedens pro modernější pojetí romantických dramat, kde už nejde jen o povrchní zobrazení lásky, ale o komplexní pohled na mezilidské vztahy včetně jejich stinných stránek. Film ukázal, že romantické drama může být sofistikovaným žánrem, který se nebojí odkrývat i bolestivé aspekty lidských vztahů.

Významným přínosem snímku bylo také narušení tradičních schémat romantického žánru. Zatímco dřívější filmy často končily jednoznačným happy endem, Dvě tváře lásky nabídly realističtější a mnohovrstevnatější závěr, který lépe odpovídal skutečnému životu. Tento přístup inspiroval další tvůrce k odvážnějšímu experimentování s formou i obsahem romantických příběhů.

Film také výrazně přispěl k posunu v oblasti filmové narativní struktury. Využití paralelních dějových linií a střídání časových rovin se stalo běžnou součástí moderních romantických dramat. Způsob, jakým film pracoval s emocemi postav a jejich vnitřními konflikty, stanovil nový standard pro emocionální hloubku romantických příběhů. Tvůrci dokázali, že i komerčně úspěšný film může být umělecky hodnotný a přinášet závažná společenská témata.

Vliv snímku se projevil i v oblasti vizuálního zpracování. Kamerové postupy a práce se světlem vytvořily specifickou atmosféru, která se stala vzorem pro mnoho následujících romantických dramat. Originální vizuální pojetí pomohlo definovat novou estetiku žánru, která překonala dřívější často příliš idealizované zobrazování romantických vztahů.

V neposlední řadě film ovlivnil i způsob, jakým jsou v romantických dramatech zobrazovány vedlejší postavy a jejich příběhové linie. Místo jednoduchých stereotypů přinesl komplexnější charaktery, které dodávaly hlavnímu příběhu větší autenticitu a hloubku. Tento přístup k vedlejším postavám se stal standardem kvalitních romantických dramat a pomohl pozvednout úroveň celého žánru.

Dvě tváře lásky tak představují milník ve vývoji romantického dramatu, který pomohl posunout tento žánr směrem k větší umělecké hodnotě a společenské relevanci. Film dokázal, že romantické drama může být současně divácky přitažlivé i umělecky ambiciózní, což otevřelo cestu dalším tvůrcům k experimentování s žánrovými konvencemi a hledání nových způsobů vyprávění milostných příběhů.

Zajímavosti z natáčení a zákulisí

Během natáčení romantického dramatu Dvě tváře lásky došlo k několika pozoruhodným událostem, které významně ovlivnily výslednou podobu filmu. Režisér Martin Kovář musel několikrát přepracovat scénář přímo na place, když zjistil, že původně plánované lokace nejsou dostupné kvůli nečekaným stavebním pracím v historickém centru Prahy. Tato komplikace paradoxně přinesla filmu nový rozměr, protože štáb objevil malebné zákoutí Malé Strany, která dosud nebyla ve filmech příliš využívána.

Hlavní představitelka Jana Nováková se pro roli Marie musela naučit hrát na klavír, přestože před natáčením neměla s hudebním nástrojem žádné zkušenosti. Tři měsíce intenzivně cvičila pod vedením profesionální učitelky, aby mohla věrohodně ztvárnit scény, kde její postava vystupuje jako koncertní pianistka. Zajímavostí je, že některé skladby, které ve filmu hraje, byly speciálně zkomponovány pro tento snímek renomovaným skladatelem Petrem Malým.

Kostýmní výtvarnice Helena Svobodová strávila více než půl roku researchemdobové módy 60. let, aby zajistila autentický vzhled všech postav. Pro hlavní představitelku bylo ušito na míru celkem 35 kostýmů, přičemž každý detail byl pečlivě konzultován s historiky módy. Některé originální kousky byly zapůjčeny z archivů Národního muzea, což dodalo filmu na věrohodnosti.

Natáčení komplikovalo také počasí - zejména scény v exteriérech musely být několikrát přesouvány kvůli neočekávaným dešťům. Producenti se rozhodli prodloužit natáčecí plán o dva týdny, aby dosáhli požadované atmosféry letních dnů. Toto rozhodnutí sice navýšilo rozpočet, ale výsledný vizuální dojem stál za to.

Zvláštní pozornost si zaslouží práce kameramana Jiřího Procházky, který experimentoval s různými světelnými podmínkami a filtry, aby dosáhl charakteristického vzhledu filmu. Pro některé intimní scény využil speciální techniku osvětlení inspirovanou francouzskou novou vlnou, což filmu dodalo jedinečnou atmosféru.

Během postprodukce strávil střihač Pavel Černý více než čtyři měsíce jemným dolaďováním jednotlivých scén. Původní verze filmu měla téměř tři hodiny, ale po několika testovacích projekcích byla délka upravena na finálních 127 minut. Některé vystřižené scény se později objevily jako bonusový materiál na DVD vydání.

Zajímavostí je také fakt, že film využívá několik lokací, které již dnes neexistují. Například kavárna, kde se odehrává klíčová scéna prvního setkání hlavních postav, byla krátce po natáčení zbourána. Tým proto věnoval mimořádnou pozornost dokumentaci těchto míst, což dnes slouží jako cenný historický materiál.