Kultovní kapely 90. let, které nás baví dodnes

Vzestup grunge a alternativní scény

Devěťadesátá léta znamenala pro hudební scénu zásadní zlom. Zatímco osmdesátky kraloval nablýskaný pop a hard rock, začátek nové dekády patřil syrové energii a upřímnosti grunge. Nirvana se svým ikonickým albem Nevermind odstartovala lavinu, která smetla zaběhlé pořádky. Spolu s nimi se do popředí dostaly kapely jako Pearl Jam, Soundgarden nebo Alice in Chains, které definovaly zvuk Seattlu a celé grungeové vlny.

Nešlo ale jen o Seattle. Alternativní scéna bujela i v jiných koutech světa. V Americe to byli Red Hot Chili Peppers se svým funky nábojem, melancholičtí Radiohead z Velké Británie nebo irští rockeři The Cranberries. Všechny tyto kapely spojovala touha po autentičnosti a odklon od prvoplánové komerce.

Vzestup grunge a alternativní scény nebyl jen o hudbě. Byla to generační výpověď, která rezonovala s mladými lidmi po celém světě. Flanelové košile, roztrhané džíny a neupravený vzhled se staly symbolem revolty proti konzumu a povrchnosti.

Britpop: Britská invaze 90. let

Británie se v 90. letech otřásala v rytmu kytar a chytlavých melodií. Nebyla to žádná heavymetalová smršť, ale svěží vítr do tváře v podobě Britpopu. Kapely jako Blur, Oasis, Pulp a Suede ovládly rádia i hitparády. Jejich hudba byla koktejlem rock'n'rollové energie, punkové drzosti a popové chytlavosti. Inspirovali se legendami jako Beatles nebo Kinks, ale přidali i vlastní ksicht. Texty se dotýkaly všedních životů mladých Britů, od lásky a nudy až po frustraci a nejistotu. Britpop nebyl jen o muzice, ale i o stylu. Chlapci v úzkých džínách, tričkách s britskou vlajkou a rozcuchaných účesech se stali ikonami generace. Dívky se zase inspirovaly ležérní elegancí kapel jako Elastica nebo Sleeper. Britpop byl fenoménem, který ovlivnil hudbu, módu i kulturu. Jeho ozvěny můžeme slyšet i dnes v tvorbě mnoha současných kapel.

Kapely devadesátých let? To byla divoká jízda plná euforie, grunge, naděje i zklamání. Zvuk tehdejší doby? Jako byste slyšeli volání svobody.

Anežka Macháčková

Taneční hudba a elektronika

Devadesátá léta byla pro taneční hudbu a elektroniku zlatou érou. Po pádu železné opony se do Česka hrnuly nové trendy a styly, které mladá generace dychtivě vstřebávala. Vznikají první diskotéky a kluby, kde se tančilo na techno, house, trance a další subžánry elektronické hudby.

Na domácí scéně se prosazují kapely jako Lunar, která míchala elektroniku s rockovými prvky, nebo Vanessu, která bodovala s tanečními hity. Popularitu si získává i dancefloor s projekty jako Twenty 4 Seven nebo Cappella. Hudební televize MTV a později i Óčko pravidelně vysílaly taneční videoklipy a formovaly tak vkus mladých posluchačů.

Devadesátá léta byla dobou experimentů a hledání nových cest. Vznikala spolupráce mezi hudebníky z různých žánrů a elektronické prvky se objevovaly i v tvorbě kapel, které by se s taneční hudbou neřadily. Tento trend zanechal výraznou stopu v české hudební scéně a ovlivnil mnoho umělců, kteří začínali tvořit právě v této dekádě.

Hip hop a R&B v popředí

Devadesátá léta byla pro hip hop a R&B scénu v Česku obdobím zrodu a prudkého rozvoje. Po revoluci se otevřely hranice a s nimi i přístup k zahraniční hudbě. Do té doby izolovaná mládež hltala nové trendy a rytmy, které se k nám dostávaly z Ameriky. Hip hop s jeho syrovou energií a texty o životě na ulici oslovil především mladé lidi z okraje společnosti, zatímco chytlavé melodie a vokální harmonie R&B si našly cestu do srdcí posluchačů všech věkových kategorií.

Porovnání kapel 90. let

Vlastnost	Nirvana	Spice Girls
Žánr	Grunge	Pop
Země původu	USA	Velká Británie
Roky aktivní	1987-1994	1994-2000

Vznikaly první kapely a hudební skupiny, které se nebály experimentovat s novými žánry. Mezi průkopníky patřily formace jako Peneři strýčka Homeboye, kteří v roce 1990 vydali první československé hip hopové album „Slunce v duši“. Dalšími významnými představiteli byli například WWW, kteří kombinovali rap s prvky jazzu a funku, nebo Chaozz, kteří se proslavili svým tvrdším a agresivnějším stylem. V R&B vodách se pak prosadila jména jako Ilona Csáková, Dara Rolins nebo Lucie Bílá, která ve své tvorbě často čerpala z funky a soulových kořenů.

Fenomén boybandů a girlbandů

Devadesátky byly zlatou érou boybandů a girlbandů. Po celém světě, ale i u nás v Čechách, vznikaly jako houby po dešti. Hudební televize MTV a později Óčko chrlily jeden videoklip za druhým a teenageři šíleli nad chytlavými melodiemi, synchronizovanými tanečními kreacemi a charismatickými členy kapel. Mezi nejznámější boybandy té doby patřili bezesporu Take That, Backstreet Boys, New Kids on the Block, NSYNC nebo Hanson. Dívky zase zbožňovaly Spice Girls, All Saints, Destiny's Child nebo TLC. Tyto skupiny prodávaly miliony alb, plnily stadiony a jejich plakáty zdobily pokoje teenagerů po celém světě. Fenomén boybandů a girlbandů byl založen na pečlivě budovaném image, chytlavé popové hudbě a marketingu zaměřeném primárně na mladé publikum. Každý člen kapely měl jasně danou roli – sportovec, rebel, hezoun, intelektuál – aby oslovil co nejširší spektrum fanoušků. Ačkoliv popularita většiny těchto skupin na přelomu tisíciletí opadla, jejich hudba a odkaz žijí dál. Pro mnohé z nás evokují devadesátky bezstarostné období dospívání a prvních lásek.

Česká hudební scéna 90. let

Devadesátá léta v Česku, to byla divoká jízda plná euforie z nově nabyté svobody. A hudba? Ta byla věrným odrazem doby. Pryč byly zákazy a cenzura, na scénu se drala nová energie a s ní i kapely, které se nebály experimentovat a bořit zaběhnuté pořádky.

Vznikaly kapely jako houby po dešti a každý si v té záplavě našel to své. Rockeři vzhlíželi k legendám typu Kabát, Wanastowi Vjecy, Čechomor nebo Lucie, kteří plnili stadiony a jejich hity zněly z každého okna. Na tanečních parketech kraloval eurodance v podání Lunetic, Technoboys, nebo Holki. A co teprve nástup hip hopu? Chaozz, PSH, nebo Indy & Wich ukázali, že rap má v Česku své místo.

Devadesátky ale nebyly jen o mainstreamu. Vznikala silná undergroundová scéna, která se nebála experimentovat s elektronikou, punkem nebo alternativním rockem. Jména jako Buty, Mňága a Žďorp, nebo Už jsme doma dnes patří k respektovaným stálicím české hudební scény.

Hudební scéna devadesátých let byla pestrá, divoká a plná energie. Byla to doba hledání, experimentování a objevování. A i když ne všechny kapely z té doby obstály ve zkoušce času, jejich hudba dodnes evokuje vzpomínky na dobu plnou nadějí a optimismu.

Vliv 90. let na současnou hudbu

Devíté dekády minulého století se nesmazatelně zapsaly do historie hudby. Nirvana, Red Hot Chilli Peppers, Oasis, Spice Girls, Backstreet Boys, to jsou jen některá zvučná jména, která tehdy hýbala světem a ovlivnila celou generaci. Jejich odkaz je patrný dodnes, ať už jde o revivalové kapely, samplování starších hitů nebo inspiraci v módě a stylu.

V Česku devadesátky patřily Lucii, Kabátům, Wanastowkám, ale i tanečním projektům jako Lunetic či Technoboys. Tyto kapely a interpreti plnili stadiony, jejich plakáty zdobily pokoje teenagerů a jejich hudba zněla z walkmanů a později discmanů.

Vliv devadesátek na současnou hudbu je nepopiratelný. Mnoho současných interpretů se otevřeně hlásí k inspiraci hudbou tohoto období. Vznikají nové kapely, které se snaží oživit grungeový zvuk Nirvany nebo britpopovou melodičnost Oasis. Devíté dekády byly dobou experimentů, vzniku nových žánrů a neotřelých hudebních postupů. Ať už máte hudbu devadesátek rádi, nebo ne, její vliv na současnou hudební scénu je nesporný.