Střihorukého Edwarda si zahrála herecká elita: Kdo dostal hlavní role?

Johnny Depp jako Edward

Johnny Depp se nesmazatelně zapsal do filmové historie jako Střihoruký Edward - postava, která změnila směr jeho kariéry. Všechno to začalo, když ho Tim Burton zahlédl v seriálu Jump Street 21. Věděl hned, že našel svého Edwarda - někoho, kdo dokáže ztělesnit křehkost a zranitelnost téhle výjimečné bytosti.

Představte si ty nekonečné hodiny v maskérně. Každé ráno se Depp měnil v Edwarda - jizvy, bledá tvář a ty charakteristické nůžky místo rukou. Kostým byl tak složitý, že se v něm sotva hýbal. Ale víte co? Tahle překážka se stala požehnáním - vždyť kdo jiný než člověk s omezeným pohybem by lépe ztvárnil Edwardovu nejistotu?

Vznikl tak portrét outsidera, který nám láme srdce dodnes. Depp dokázal s pouhými 169 slovy vytvořit postavu, která promlouvá přímo do duše. Není divu - inspiroval se mistry němého filmu jako Chaplinem a Keatonem. Naučil se mluvit očima, gestem, postojem těla.

S Burtonem si padli do noty jako málokdo. Jejich společná představa Edwarda jako romantického hrdiny s tragickým osudem dala vzniknout něčemu magickému. Pro Deppa to znamenalo vymanění se ze škatulky teenagerovského idolu - konečně mohl ukázat, co v něm skutečně je.

Málokdo ví, že o roli se ucházeli i Tom Cruise nebo Robert Downey Jr. Ale upřímně - dokážete si představit někoho jiného s těmi nůžkami místo rukou? Depp nastavil laťku tak vysoko, že i po třiceti letech zůstává Edward jednou z nejsilnějších filmových postav. Vytvořil něco, co přesahuje běžné hranice herectví - příběh o lidskosti, která se skrývá i v tom nejpodivnějším obalu.

Winona Ryder jako Kim Boggs

Střihoruký Edward by bez Winony Ryder nebyl tím kouzelným příběhem, který všichni známe. Její ztvárnění Kim Boggs bylo prostě magické - vždyť kdo by dokázal lépe zachytit proměnu obyčejné holky z předměstí v někoho, kdo vidí krásu tam, kde ji ostatní přehlížejí?

Představte si to typické americké předměstí devadesátých let. Všechno je tam dokonale upravené, život běží podle zajetých kolejí a najednou... bum! Objeví se Edward se svýma nůžkama místo rukou. A právě tady začíná to kouzlo - sledujeme Kim, jak se z vystrašené puberťačky, co chodí s největším frajerem ze školy, mění v někoho, kdo dokáže vidět pod povrch.

To, jak Winona postupně odkrývala různé vrstvy Kim's osobnosti, bylo prostě famózní. Vždyť komu by se nelámalo srdce při pohledu na scény, kde Kim pozoruje Edwarda při tvorbě ledových soch? Ta chemie mezi ní a Johnnym Deppem byla tak skutečná, že se ani nedivím - v té době spolu skutečně chodili.

Nejsilnější momenty přicházejí ke konci filmu. Když Kim musí volit mezi tím, co je správné a co od ní očekává okolí... Winona v těch scénách ukázala, proč patří k nejtalentovanějším herečkám své generace. Její výkon nebyl jen hraním - bylo to skutečné umění.

Tim Burton věděl, co dělá, když si Winonu vybral. Její přirozená éteričnost a schopnost zahrát složité emoce bez jediného slova - to přesně film potřeboval. Díky ní se z Kim Boggs stala postava, která i po třiceti letech dokáže dojmout každého, kdo má srdce na správném místě.

Dianne Wiest jako Peg Boggs

Dianne Wiest vdechla život nezapomenutelné postavě Peg Boggs, té milé paní z Avonu, která se nebála přijmout do svého domova podivného mladíka s nůžkami místo rukou. Její výkon patří k těm momentům, které vám prostě zůstanou v srdci. Však si to představte - přijít do starého gotického sídla a místo běžného zákazníka tam najít Edwarda!

Každý její pohled, gesto a slovo přesně vystihuje tu zvláštní směs mateřské lásky a naivity, která tak skvěle zapadá do Burtonova kouzelného světa. To, jak přirozeně a jemně hraje, vytváří dokonalý protipól k Edwardově neobvyklému vzhledu. Z počátečního soucitu se postupně rodí skutečné pouto mezi matkou a synem - i když ne vlastním.

Je fascinující sledovat, jak bravurně zvládá balancovat mezi vážnými momenty a těmi lehčími, občas až úsměvnými situacemi. Vzpomeňte si třeba na scénu, kdy představuje Edwarda sousedům - její rozpaky a současně odhodlání chránit ho před předsudky ostatních jsou prostě dokonalé.

Peg v jejím podání není jen obyčejnou předměstskou matkou. Je to žena plná síly i křehkosti zároveň, která se nebojí postavit konvencím své komunity. V každé scéně s dcerou Kim nebo manželem Billem cítíte tu autentickou rodinnou dynamiku, která film posouvá za hranice běžné fantasy.

Její mateřská ochranitelská křídla, která rozprostírá jak nad vlastní rodinou, tak nad Edwardem, vytváří skutečné emocionální jádro celého příběhu. Není divu, že tento výkon zůstává jedním z klenotů Burtonovy filmografie. Vždyť kdo jiný by dokázal tak přesvědčivě ztvárnit ženu, která vidí krásu tam, kde ostatní vidí jen podivnost?

Anthony Michael Hall jako Jim

Anthony Michael Hall přinesl do filmu Střihoruký Edward nečekaně silný výkon v roli Jima. Tenhle kluk z předměstí, co žije s rodiči v perfektně upravených domcích se zahrádkami, se postupně mění v někoho, koho byste fakt nechtěli potkat po setmění.

Pamatujete, jak to začalo? Obyčejný kluk, co se vytahuje před holkama. Jenže pak se objeví Edward a všechno se změní. Hall bravurně zachytil, jak se z Jima stává nebezpečný žárlivec, který nedokáže unést, že by Kim (Winona Ryder) mohla mít zájem o někoho jiného.

To, co Hall předvedl, je fakt síla. Úplně jiná liga než jeho dřívější role šprtů a outsiderů z osmdesátek. Tady vidíme chlápka, kterému to v hlavě šrotuje čím dál víc nebezpečně. Jeho pohledy, gesta, všechno postupně nabírá na intenzitě - prostě perfektní protipól k citlivému a zranitelnému Edwardovi.

Jak se film blíží ke konci, Hall rozjíždí skutečnou psychologickou jízdu. Jimova posedlost Kim a nenávist k Edwardovi dosahuje bodu varu. Není to jen nějaký prvoplánový záporák - tahle postava má skutečnou hloubku, která vás nutí přemýšlet o tom, jak tenká je hranice mezi normálností a šílenstvím.

Tim Burton se trefil do černého, když Halla obsadil. V závěrečném střetu s Edwardem Hall předvádí herecký koncert, který vám zůstane v hlavě ještě dlouho po skončení filmu. Tohle není jen další příběh o lásce - je to studie žárlivosti, posedlosti a toho, jak může normální kluk skončit jako monstrum, zatímco skutečné monstrum má v sobě víc lidskosti než kdokoli jiný.

Alan Arkin jako Bill Boggs

Alan Arkin ztvárnil ve filmu Střihoruký Edward postavu Billa Boggse, toho sympatického tátu od rodiny, co žije se svou ženou Peg v typickém americkém domku na předměstí. Kdo by čekal, že jejich poklidný život najednou rozčeří příchod kluka s nůžkami místo rukou?

To, jak Arkin ztvárnil Billa, je prostě paráda. Hraje ho tak přirozeně, že člověk úplně zapomene, že se dívá na film. Na první pohled působí jako obyčejný pojišťovák, co má rád svůj klídek a pořádek. Ale pod tím vším se skrývá chlap se srdcem na správném místě.

Fakt zajímavé je sledovat, jak se mění jeho pohled na Edwarda. Z počátečního co to sem žena přitáhla? se postupně vyvine něco jako tátovský vztah. Arkin to všechno hraje tak jemně a přesně - stačí mu pohled nebo gesto a víte přesně, co si Bill myslí.

S Diane Wiest, která hraje jeho ženu Peg, jim to na plátně neskutečně sedlo. Působí jako manželé, co spolu žijou už třicet let - se všemi těmi drobnými gesty a pohledy, co si dlouholetí partneři vyměňují. Bill je v tom šíleném příběhu takový ten pevný bod, díky kterému celá ta pohádka působí mnohem uvěřitelnějš.

Když se díváte na Billa, je to jako byste koukali na sebe. Jeho reakce na všechny ty bláznivé situace jsou přesně takové, jaké by měl normální člověk. Není to ale žádný pecivál - když je potřeba, postaví se za Edwarda, i když to znamená jít proti celému sousedství.

Ke konci filmu se to všechno začne komplikovat a Arkin předvede, proč patří mezi hereckou špičku. Ta scéna, kde se snaží ochránit jak svou rodinu, tak Edwarda před rozzuřenými sousedy, vám ukáže, jak složitý může být život, když se snažíte dělat správnou věc.

Vincent Price jako Vynálezce

Vincent Price ztvárnil ve filmu Střihoruký Edward roli, která se navždy zapsala do srdcí diváků. Jeho ztvárnění dobrosrdečného vynálezce, který v tajemné gotické vile stvořil Edwarda, patří k nejdojemnějším momentům celého filmu. Však si to představte - osamělý génius, který ve své laboratoři plné podivuhodných vynálezů dává život bytosti z vlastní představivosti.

Každá scéna s Pricem dýchá zvláštní nostalgií a teplem. Ten jeho charakteristický hlas, když Edwardovi vysvětluje život nebo předčítá poezii... To není jen tak ledajaký herecký výkon. Vždyť kolik vynálezců ve filmech dokáže být zároveň noblesních i lidských? Price to zvládl dokonale - jeho postava není žádný šílený vědec, ale spíš laskavý učitel a náhradní otec.

Tim Burton nemohl pro tuhle roli vybrat líp. Však to byla role psaná Priceovi přímo na tělo a stala se nádhernou tečkou za jeho životem. Vzpomínáte na ty detaily? Na způsob, jakým zacházel s různými přístroji, jak se pohyboval po své laboratoři plné úžasných vynálezů?

Jeho výkon je o to působivější, že šlo o jeho poslední filmovou práci. V každém gestu, v každém pohledu cítíte tu neskutečnou zkušenost a charisma. Však taky Burton byl jeho velkým fanouškem - dokonce o něm v mládí natočil animák!

Když sledujete scény s vynálezcem přes Edwardovy vzpomínky, nemůžete si pomoct - tohle je skutečná, čistá láska. Žádné předstírání, žádná přetvářka jako u těch lidí z předměstí. Price dokázal vytvořit postavu, která i po letech zahřeje u srdce. A není divu - jeho vynálezce je přesně tím, čím by měl každý mentor být: moudrý, laskavý a plný pochopení pro svého svěřence.

Kathy Baker jako Joyce Monroe

Když se řekne Střihoruký Edward, většině z nás se vybaví Johnny Depp v hlavní roli. Ale pojďme si připomenout jednu z nejzajímavějších postav tohoto filmu - sousedku Joyce Monroe v podání Kathy Baker. Tahle paní Všetečná z předměstí je přesně ten typ, kterého se bojíte potkat na ulici, když spěcháte na autobus.

Představte si tu scénu: Joyce, s perfektně upravenými vlasy a širokým úsměvem, vyhlíží zpoza záclon a sbírá nejnovější drby jako včela nektar. Pod její zvědavostí a někdy až vlezlostí se ale skrývá něco hlubšího - vlastní nejistoty a nenaplněné sny. Vždyť kdo z nás občas nesleduje životy druhých, aby zapomněl na vlastní starosti?

Když se v sousedství objeví Edward, Joyce projde zajímavou proměnou. Z typické předměstské drbny, která řeší každou maličkost od sousedovic nového trávníku až po podezřelé návštěvy u Smithových, se stává někdo, kdo musí přehodnotit své životní postoje. Její vnitřní boj mezi strachem z neznámého a fascinací Edwardovou jedinečností je něco, s čím se můžeme všichni ztotožnit.

Baker do role vložila neuvěřitelnou autenticitu. Joyce není jen další upovídaná sousedka - je to žena z masa a kostí, která možná až příliš dobře reprezentuje naši vlastní tendenci soudit druhé, aniž bychom je skutečně poznali. Její postupná proměna od povrchní zvědavosti k hlubšímu pochopení (i když ne vždy dokonalému) ukazuje, jak složité může být překonávání vlastních předsudků.

V závěru se Joyce stává součástí událostí, které vedou k Edwardovu odchodu, což jen podtrhuje ironii života na předměstí - místa, kde se za dokonalými fasádami domů často skrývají nedokonalé lidské příběhy. Její postava nám nastavuje zrcadlo a nutí nás zamyslet se nad tím, jak sami přistupujeme k lidem, kteří jsou jiní.

Robert Oliveri jako Kevin Boggs

Robert Oliveri vdechl život postavě Kevina Boggse ve filmu Střihoruký Edward. Kevin, mladší bratr Kim Boggsové, je tím zvídavým klukem, který jako první prokoukl Edwardovu skutečnou povahu. Víte, jak to bývá s dětmi - vidí svět bez předsudků, které my dospělí často máme.

Nejsilnější momenty přicházejí ve scénách, kde Kevin s úžasem sleduje Edwardovo umění. Ať už jde o fantastické kreace z keřů nebo nádherné ledové sochy, v Kevinových očích vidíme čistý údiv a radost. Není to přesně ten pohled, který všichni ztrácíme, když dospějeme?

Oliveriho ztvárnění Kevina je plné té pravé dětské upřímnosti. Zatímco dospělí se děsí Edwardových nůžek, Kevin v nich vidí něco magického. Copak to není přesně to, co dělá dětský pohled na svět tak výjimečným?

Skrze Kevinovy interakce s Edwardem poznáváme mnohem víc než jen příběh podivína s nůžkami místo rukou. Vidíme příběh o přátelství, které nezná hranice vzhledu nebo společenských předsudků. Každá společná scéna těchto dvou postav přináší něco dojemného a opravdového.

V době, kdy ostatní obyvatelé předměstí Edwarda odsuzují, Kevin stojí při něm jako maják naděje. Jeho postava nám připomíná, že někdy potřebujeme dětskou odvahu a čistotu pohledu, abychom viděli skutečnou krásu v tom, co je jiné.

Oliveriho Kevin není jen vedlejší postavou - je klíčem k pochopení celého příběhu. Jeho přirozené vystupování a chemie s Johnny Deppem vytváří momenty, které zůstávají v paměti dlouho po skončení filmu.

Conchata Ferrell jako Helen

V kultovním snímku Střihoruký Edward se Conchata Ferrell zhostila role Helen s neuvěřitelnou přirozeností. Jako kuchařka v místní restauraci měla dokonalý přehled o všem, co se šustlo v jejich malém městečku. A věřte mi, že toho nebylo málo!

Její cesta od počáteční nedůvěry k mateřské náklonnosti vůči Edwardovi patří k nejpůsobivějším proměnám ve filmu. Však to znáte - když se objeví někdo jiný, první reakcí je často odstup a podezřívavost. Helen nebyla výjimkou, ale její srdce se postupně otevřelo.

Restaurace, kde Helen pracovala, byla takovým místním epicentrem drbů a společenského života. Kolik příběhů asi vyslechla při vaření denního menu? Právě tady se odehrávaly ty nejdůležitější momenty, kdy se místní obyvatelé učili přijímat Edwardovu jinakost.

Co dělá její výkon tak působivým? Je to ta jemná hranice mezi humorem a vážností, kterou Ferrell tak bravurně zvládla. Jednu chvíli vás rozesměje svými trefnými poznámkami, aby vás vzápětí dojala svým lidským přístupem k Edwardovi.

V době, kdy se komunita proti Edwardovi obrátila, právě Helen zůstala jedním z mála hlasů rozumu. Její postava nám připomíná, že i v malém městě plném předsudků se najdou lidé, kteří dokážou vidět za povrch a otevřít své srdce něčemu neobvyklému.

Tim Burton nemohl pro roli Helen vybrat lépe. Ferrell dokázala dokonale zapadnout do jeho pohádkově groteskního světa, aniž by ztratila něco ze své autenticity. Její Helen není jen další tváří v davu - je to žena z masa a kostí, která významně přispívá k tomu kouzelnému mixu reality a fantazie, jenž dělá tento film tak výjimečným.

Caroline Aaron jako Marge

Představte si typickou předměstskou sousedku, která zná všechny drby a nemůže se dočkat dalších novinek. Přesně takovou je Marge v podání Caroline Aaron ve Střihorukém Edwardovi. Sedí na verandě, popíjí kávu a bedlivě sleduje každý pohyb v okolí.

Zpočátku je z Edwarda úplně paf. Však si to představte - chlap s nůžkami místo rukou, který dokáže vytvořit ty nejúžasnější účesy a proměnit obyčejný keř v umělecké dílo! To je přece něco, čím se můžete chlubit před ostatními u bazénu.

Jenže pak se to celé zvrtne. Víte, jak to na malém městě chodí. Stačí jedna pochybnost, jeden divný pohled, a najednou se z hvězdy stane vyvrhel. Marge se z nadšené fanynky promění v někoho, kdo se Edwarda bojí. Caroline Aaron tuhle proměnu zahrála naprosto bravurně - žádné přehrávání, jen postupná, ale neúprosná změna postojů.

Je to vlastně docela smutný příběh o tom, jak rychle dokážeme odsoudit někoho, kdo je jiný. Marge není vyloženě záporná postava - je to spíš produkt prostředí, ve kterém žije. Dneska by možná byla tou sousedkou, co sdílí na sociálních sítích nepodložené zprávy a bojí se všeho neznámého.

Její postava nám nastavuje zrcadlo. Kolikrát jsme sami podlehli tlaku okolí a změnili názor jen proto, že to po nás chtěla společnost? Tohle všechno Caroline Aaron dokázala vyjádřit bez jediného velkého monologu - stačily pohledy, gesta, drobné poznámky.

Střihoruký Edward je jako motýl uvězněný v kukle, který se snaží proletět světem, ale jeho křídla jsou příliš ostrá

Adéla Novotná

Dick Anthony Williams jako Oficír Allen

Dick Anthony Williams vnesl do filmu Střihoruký Edward neobyčejnou hloubku v roli Oficíra Allena. Jako jeden z mála v tom předměstském šílenství dokázal vidět v Edwardovi skutečného člověka, ne jen podivína s nůžkami místo rukou. Když se na to podíváte, vlastně představoval takový morální kompas celého příběhu.

Víte, jak to bývá na malém městě - každý každého zná a všechno nové budí podezření. Allen ale nebyl jako ostatní místní policajti. Místo aby hned vytáhl pendrek a pouštěl hrůzu, snažil se situaci pochopit a řešit s rozumem. To se projevilo hlavně ke konci filmu, kdy všichni začali panikařit a chtěli Edwarda lynčovat.

Williams tuhle roli zahrál naprosto brilantně. Žádné přehrávání, žádné klišé přísného poldy. Místo toho nám ukázal člověka z masa a kostí, který musí každý den balancovat mezi tím, co mu říká zákon a co mu říká svědomí. V jeho očích jste mohli vidět ten vnitřní boj - na jedné straně povinnost chránit město, na druhé straně vědomí, že Edward není žádný zloduch.

V Burtonově magickém světě působil Allen jako kotva reality. Když všichni ostatní podléhali hysterii a předsudkům, on zůstával tím hlasem rozumu. Williamsonův výkon dodal filmu další rozměr - ukázal, že i v tom nejdivnějším příběhu může existovat někdo, kdo se řídí především lidskostí.

Jeho ztvárnění policisty bourá všechny stereotypy. Žádné machrování, žádné zbytečné machování. Místo toho vidíme člověka, který se snaží dělat správnou věc, i když to není vždycky jednoduchý. V těch vypjatých momentech, kdy musel zasahovat proti Edwardovi, jste v jeho tváři mohli číst všechny ty pochybnosti a vnitřní konflikty.

O'Ross jako Esmeralda

Herecká kariéra Kathleen O'Ross se radikálně změnila díky roli Esmeraldy ve Střihorukém Edwardovi. Tahle neuvěřitelně talentovaná herečka vdechla život pověrčivé sousedce způsobem, který nikdo nečekal. Představte si tu scénu - jako první zahlédne podivného mladíka s nůžkami místo rukou a hned v něm vidí ďáblovo znamení.

Její ztvárnění fanatické sousedky se stalo legendárním. Nebylo to jen o tom, že by křičela a varovala ostatní. Ne, O'Ross do té role dala něco víc - směs děsivé posedlosti a zvláštní zranitelnosti. Když sledujete její výstup, běhá vám mráz po zádech.

Vedle hvězd jako Johnny Depp a Winona Ryder by se mohla ztratit, ale nestalo se. Její Esmeralda se stala symbolem strachu ze všeho odlišného. Tim Burton sám říkal, že bez jejího výkonu by filmu chybělo to správné napětí.

Ta proměna byla úžasná - tmavé šaty, dramatický make-up, všechno do posledního detailu promyšlené. Maskéři a kostyméři odvedli neuvěřitelnou práci. Když se objevila na place, nikdo ji nepoznával.

V kontrastu s laskavou Peg, kterou hrála Dianne Wiest, působila jako ztělesnění temnoty a předsudků. Přesto v jejím ztvárnění bylo něco lidského - jako by nám ukazovala, že i ten nejzatvrzelejší strach má své kořeny v něčem hlubším. Její výkon dodnes patří k těm, na které se nezapomíná.